Kiki, nebo Kikýšek je typický jorkšírák o váze asi 4 kilogramy a má čtyři roky. Panička jej do hotelu přivezla na převýchovu, protože si s ním doma už nikdo nevěděl rady. Největším problémem bylo čůrání v bytě, dále kousání do pánečků a pak také byl strašně bázlivý a stále se všeho lekal, velkých psů, hluku, cizích lidí. Doma mu občas proto říkali "bojínek".

Když pes občůrává byt ještě ve čtyřech letech, je pro majitele dost hrozná věc. Hlavně se nejednalo o klasické počůrání z důvodu, že jej zapomněli vyvenčit. Naopak, vycházka trvala vždy dost dlouho a vždy se vyvenčil dostatečně. Ale v bříšku měl vždy malou zásobu schovanou a po návratu domů se mu vždy podařilo vystihnout okamžik, kdy se nido z pánečků nedíval a něco označkoval. Typicky to byla buď pohovka, noha od stolu nebo od židle, květináč. Čůral v kuchyni, obýváku, na chodbě, ale co bylo hlavní, pánečkům se jej nikdy u toho nepodařilo přichytit. Tak měl celou počůravací akci přivedenou až k samé dokonalosti.
Jednalo se o projev dominantního majetnického chování, který se majitelé snažili po celé čtyři roky zvládnout, ale stále se jim to nedařilo. Byli z toho velmi nešťastní, protože je Kiki jinak velmi hodný a roztomilý pejsek. Jen mu neuměli sdělit, že toto dělat nemůže.

Další problém bylo používání zubů proti pánečkům. Když se na něj zavolalo, aby šel ven na vycházku, tak vlezl pod postel a tuto pozici statečně bránil svými ostrými zoubky a dostat jej z pod postele, bylo velmi obtížné. Při obraně své pozice se dostal do afektu a byl schopen i dost bolestivě kousnout do ruky.

Tento problém částečně souvisí se značkováním bytu, pes se tímto způsobem snaží o upevnění nadřazeného postavení v rodině. Vystoupat na společenském žebříčku co nejvýše je mu vrozeno. Pokud se mu dovolí získat nadvládu nad pánečky, rád se této úlohy ujme, ale neumí s ní zacházet a ve skutečnosti je z toho jen zmatený a v důsledku všeho kolem také nešťastný.

Třetím problébem byl nedostatek sebedůvěry a malá psychická odolnost vůči jakémukoliv vnějšímu podnětu větší intenzity, na který reagoval bázlivě a ustrašeně. Skoro se dá říct, že se dosavadním životem doslova proklepával od minulého stresu přes současný až k očekávanému buoucímu. Při příchodu do našeho hotelu se opravdu bál velkých psů, cizích lidí a všeho nenadálého hluku.
I tento problém souvisí s oběma předchozími. Náš lidské svět mu byl nesrozumitelný, nedokázal se v něm orientovat, nechápal jej. Majitelé pro něj nedokázali vytvořit roli vůdce smečky se vším, co tato úloha obnáší, neposkytli mu dostatečné pocit jistoty, který by mu usnadnil orientaci v našem složitém světě lidí.

Být vůdcem smečky totiž neznamená jen být schopen pokousat všechny členy smečky, kteří jsou mu podřízeni a pomocí zubů si vydobýt vůdčí postavení. Tak jednoduché to úplně není. Být vůdcem znamená především velkou odpovědnost vůči příslušníkům smečky. Musí jim zajistit bezpečí, zázemí, organizovat lov, tedy zajišťovat potravu, rozhodovat o tom, kde a kdy smečka ulehne k odpočinku, kam se přemístí za lepší lořistí, organizovat život ve smečce, ..... No, je toho hodně, co má vůdce na starosti. A toto vše podvědomě od nás náš pes očekává, že mu poskytneme.

Všechny tři nedostatky se během pobytu podařilo plně odstranit. S velkým ročním retrívrem, který je také v hotelu na převýchpvě, si už hraje na honěnou, přibíhá na povel, na povel umí i na dálku sednout a čekat, až se k nšmu přijde. A hlavně se ani jednou nepočůral v mistnosti a to byl i "testovacím" čtyždenním pobytu v normálním bytě a žádného prohřešku stran čůrání se nedopustil.
Jeho oblíbené místo v hotelu je pod deskou psacího stolu, což je z výcvikového hlediska velmi pohodlné. Stačí občas na desku z pár centimetrů upustit propisku, nebo porcelánový hrnek a za chvíli reakce na hluk zcela ustaly.

Na dokreslení povahy tohoto pejska je třeba uvést, že na teriéra je obdivuhodně němý, štěkat jej bylo slyšet jen několikrát a to se vždy jen přidal k ostatním psům., vyznačuje se velmi malým temperamentem a překvypivě nízkou pohybovou aktivitou (na teriéra). Jinak jse z něj vyklubal milý, kontaktní pejsek. Asi tři celé dny strávil v honitbě ve společnosti psů různé velikosti a po celý den jej nebylo třeba vůbec přivolávat, stále se sám držel v dosahu.

Majitelé si při vyzvednutí Kikiho odvezou také spoustu pokynů, které když dodrží, budou mít doma zcela jiného psa. Mezi doporučeními bude hlavně vždy, když to bude možné, nechat jej chodit na volno, aby se naučil samostatně řešit běžné životní situace. Kde to pro něj bude obtížnější, bude za sebou tahat vodítko, aby byl "po ruce" a bude třeba dbát na to, aby se držel do vzdálenosti dosahu vodítka jen povelem, nikoliv cukáním za vodítko. A pokud se bude pohybovat na rušných místech, tak jen na vodítku, ale vždy bez jeho napínání.
Doma se mu musí odebrat zpočátku některé výhody, kvůli čůrání třeba zcela volný nekontrolovaný pohyb po bytě, vyskakování na vyvýšená místa bez dovolení a některé další projevy dominantního chování. Hlavně to však bude chtít dlslednost (nezaměňovat s přísností, nebo s tvrdostí).

Pánečkům, ale hlavně Kikimu nyní určitě nastanou lepší, pohodové časy bez počůraného bytu a s vycházkami na volno bez vodítka.

"Opravený" jorkšírský teriér Kiki

Čerstvá zpráva z Kikýškova domova

6. května 2010

Kiki je již týden zpět doma a dosud se ani nepokusil něco označkovat. Z velkých psů už nemá takový strach, že si toho všimnul i dědeček, který je majitelem německého ovčáka, před nímž se Kiki už neklepe strachem.

Na vycházce poslouchá, pánečci se snaží kdykoliv je to možné, nechat Kikiho chodit na volno bez vodítka.

Panička po příchodu domů vyprala Kikimu jeho molitanový domeček, který měl u nás s sebou. Domeček musel tři dny schnout a když jej Kiki dostal zpět do svého vlastnictví, skákal kolem domečku s velikánskou radostí z toho, že mu jej pánečci nesebrali.

Kikimu i pánečkům přejeme, aby jim nově vybudovaný pěkný vztah vydržel co nejdéle. Ale my jsme zjistili, že je nám po Kikýškovi docela smutno. A tak, kdyby se chtěl znovu napravovat, rádi jej zase uvítáme, protože Kiki byl (až na to čůrání v bytě a občasné kousání do pánečků, pomocí kterého se mu dařilo vyhnout se splnění povelu a udržovat si vedoucí postavení v domácnosti a taky na velmi bázlivé chování) moc milý, kontaktní pejsek, který se strašně rád tulil k lidem.