Dobrý den, dovolte ať se Vám krátce představíme. Jmenujeme se Luděk a Romana a vlastníme dvouletou fenku zlatého retrievra jménem Sára.

Sáru jsme si pořídili jako vysněného zlatého mazla, ale i mazlíček potřebuje nějaký ten výcvik. Proto jsme již od štěňátka navštěvovali „psí cvičák“ v blízkosti našeho bydliště, kde nám dali veškerou dostupnou péči, ale každé plemeno, chce tak trochu to své. Po necelých dvou letech se za našeho přičinění stal ze Sáry „mazlíček“ doslova a do písmene, sic poslušná, ale relativně neochotná jakékoli činnosti či práce.

Po krátkém rozhodnutí jsme se přihlásili na „týdeňák v Řásné“ pod vedením pana Zelníčka. Prostředí a setkání s novými lidmi a pejsky bylo moc příjemné včetně ubytování a ostatního zabezpečení. Začátek výcviku byl poučný a zajímavý. Poznatek, že pes musí stále vnímat člověka a člověk psa se nesl duchem celého výcviku.

Po třech dnech výcviku jsme uvažovali, zdali naše Sára se svou nečinností je něco takového schopna absolvovat. Ale touha po Sáře, která se nebude bát vody a dokonce z ní přinese aport a nebo na našich vycházkách bude ochotna pracovat a vykonávat různé činnosti, ta vidina nás hnala dál.

Pořekadlo, že člověk se musí celý život učit „především rady, které ani v žádných knihách nenajde“ se potvrdilo. Po týdenním výcviku a péči pana Zelníčka rozumíme Sáře, ale i ona nám a to je to nejdůležitější. Skutečnost, že Sára jde sama ochotně do vody a dokonce přinese aport, poslouchá a vrtí při tom ocáskem je „úžasná věc“.

Nakonec Sára pod vedením své paničky úspěšně absolvovala zkoušku OVVR a za to všechno upřímně děkujeme Karlu Zelníčkovi a Simoně Alwanové a přejeme jim mnoho úspěchů v další práci, spokojených páníčků a hlavně pejsků a určitě se těšíme na další setkání s nimi.

SÁRA, Romana a Luděk