Na úplném začátku výuky nového cviku se možná  pamlsek jeví jako velmi efektivní prostředek výcviku, nicméně účinnost  pamlsku však velmi brzy klesá. Cvik je pro psa zpočátku hrou, je pro něj zajímavý. Pokud se však začíná opakovat vícekrát po sobě, stává se prací, je to pro psa povinnost a psovi se přestává chtít. A pokud míra jeho nechuti k práci je vyšší, než hodnota úplatku ve formě pamlsku, pes cvik neudělá ani za úplatek.

Také v případě, že vnější okolní rušivé vlivy jsou pro psa zajímavější, než je jeho chuť na pamlsek, pes cvik neprovede. Výcvik za pamlsky z tohoto důvodu velmi dobře funguje na oplocených cvičištích, ale bohužel většinou jen tam a většinou jen za pamlsek.

Zde se majiteli psa od zastánců piškotovací metody dostane občas „dobrá rada“. Cvičte jen tak dlouho, dokud to psa baví. Když se nad touto radou zamyslíte, je to přímá cesta do výcvikového pekla. Pes si rychle zvyká, že pracovat bude jen tehdy, když se mu chce. To je velmi zhoubný výsledek piškotovací metody. Neboli – co když pes neudělá cvik za jeden piškot? Tak to mu dáme příště dva? Nebo mu budeme dávat povely, jen když se mu chce pracovat? Ale jak to poznám? No přeci až tehdy, když cvik neudělá. Ale to už je pozdě, pes se odnaučuje poslouchat i na piškoty.

Nejdůležitějším cvikem je pro každého majitele přivolání. Je to absolutně nejdůležitější povel, bez kterého se nikdo nemůže obejít. Pes, který je na volno, tak na přivolání poslechne a přijde jen tehdy, když má pro příchod k majiteli důvod. Je na volno a zde žádné výhrůžky, sliby, lákání, ani nátlak nepomohou, pes musí chtít povel k přivolání splnit. Z toho, co bylo napsáno výše, a hlavně ze zkušeností majitelů psa pamlsek není pro psa ten pravý důvod k příchodu vždy, když má pes v daném okamžiku lepší alternativu. Pes na pamlsek přijde, ale bohužel v okamžiku, kdy to potřebujeme nejvíce, tak pamlsková metoda selhává. Ona nemusí selhat vždy, ale stačí jednou, když to zrovna nejvíc potřebujeme a malér je na světě.

Každý majitel psa může vyjmenovat nespočet situací, kdy se mu psa nepodařilo přivolat a pes, nebo jeho okolí se jen o vlásek vyhnulo velkému problému. Pes na volno je vždy potencionální riziko a míra tohoto rizika je velmi závislá na kvalitě přivolání. Mnoho majitelů psů je připraveno tvrdit, že jejich pes se dá přivolat, ale současně k tomu hned vypočítají větší, či menší počet situací, za kterých přivolatelný není. Zde je dobré jedno doporučení. Nepočítejte, kolikrát se vám psa přivolat podařilo, počítejte z druhého konce, to jest kolikrát se vám jej přivolat nepodařilo. Když se stane nějaký problém, dojde ke zranění, nebo ke škodě na majetku, nikoho nebude zajímat, když majitel psa bude vypočítávat situace, kdy se jeho pes dá přivolat a také nikoho nebude zajímat, proč v tomto případě přivolání selhalo.

Pamlsek není pro psa dostatečný důvod k tomu, aby přišel ke svému majiteli zrovna v tom okamžiku, když to majitel nejvíc potřebuje.

Na pamlsek pes určitě nepřijde, když pronásleduje kočku, když se rve s jiným psem, když žere někde nějaké odpadky, když pronásleduje zvěř ve volné přírodě, no, zde každý tento krátký výčet dokáže jistě doplnit sám.