Nenechejte psa, aby vám vnutil svá pravidla. Vy organizujete jeho život a pes se podřizuje. Podřídí se rád zejména tehdy, když rozumí povelům. Pokud pes povelu neuposlechne, je jeho splnění třeba na psovi vždy vynutit. Nelze-li splnění povelu vynutit, jedná o hrubou a zásadní chybu vůdce a povel neměl být vůbec vydán.

Vydávejte zásadně povel jen jednou a další povel až nejdříve za pět vteřin. Kadence dva povely za vteřinu je spolehlivá cesta ktomu, abyste svého psa odnaučili úplně poslouchat.

Ještě předtím, než na štěně poprvé promluvíte, si napište na papír následujících sedm zásad, které však budou platit jen pro povely, kterým pes rozumí a které ovládá. Neplatí tedy pro povely, jimž pes nerozumí nebo je bezpečně neovládá, a nemůžeme je tedy na psovi vymoci vpřípadě, když je neprovede.

Když je například pes na volno, vy jej přivoláváte, a pes nejde, už se nejedná o povel ve výše uvedeném smyslu, zde už nemáte jinou možnost než psa přivolávat jakýmkoliv způsobem, dokud nepřijde. Když loveckého psa pošlete do krytiny, ve které se nachází předmět, který má dohledat, a pes jej očividně přejde, evidentně o něm ví, ale tváří se, že nic nenašel a vrátí se sprázdnou, jedná se opět o nevymahatelný povel. Vtomto případě se i vy budete tvářit, že se nic nestalo, vezmete psa na vodítko, vklidu sním pro aport půjdete a pak se vrátíte kaportům na místě ze země, nebo budete pro aporty chodit se psem na vodítku. Tyto aporty jsou vymahatelné jednoduše proto, že psa máte na vodítku a můžete ve správném okamžiku zasáhnout. Dodohledávek na volno se pustíte znovu poté, co máte docvičen aport z ruky, ze země nebo na vodítku.

Pro štěně bude slovník povelů na začátku složen jen z dvojice „Ke mně“ a „Sedni“, pro tříletého, dobře vycvičeného a zkušeného psa, lovecky upotřebitelného, zvyklého pracovat na honech, bude platit klidně povelová sada vplném rozsahu.