Stanovte psovi jednoduchá, stručná a pro něj srozumitelná pravidla chování, vždy na nich důsledně trvejte a za jejich splnění jej vždy pochvalte. Pak vás rád přijme za vůdce smečky, bude vás ctít a respektovat. Podřídit se pevným pravidlům je psovi, jakožto tvorovi, který dobrovolně zvolil život ve skupině, vrozeno. Pes se musí naučit pravidlům rozumět a pak se jimi bezvýhradně řídí. Pes neposlouchá zejména tehdy, když vám nerozumí. Nerozumí vám tehdy, když ve stejné situaci reagujete pokaždé jinak. Z toho je zmaten a přestává se v našem složitém světě lidí, založeném na slovní komunikaci orientovat.

Vždy, když pes udělá něco správně, tak mu to vhodným způsobem sdělte. Opomenutí tohoto pravidla je jedna z nejhrubších chyb ve výchově psa, které se my, lidé velmi často dopouštíme. Nepovažujme to, že nás pes poslechne, za samozřejmost.

Pes je tvor zvyklý žít ve smečce a vjeho genetické výbavě, vjeho podvědomí, je hluboce zakořeněna snaha postoupit vhierarchii smečky co nejvýše. Čím je jedinec výše postavený, tím se dříve dostane kpotravě, má významnější postavení při lovu, zvyšují se jeho šance, že bude moci nakrýt feny a tím šířit svoje geny do následujících generací.

Pes ale na rozdíl od člověka neplánuje budoucnost, ani nehodnotí minulost a jeho jednání je vždy jen reakcí na danou situaci. Dá se říct, že má situační chování. Vzorec svého chování pro řešení dané situace sestavuje na základě minulých zkušeností ze svého chování ve stejné, nebo podobné situaci vždy tak, aby mu jeho jednání přineslo prospěch, nebo nějakou konkurenční výhodu. Pokud mu nějaké jednání nepřináší prospěch, tak příště již tuto „chybu“ neopakuje. Pokud se třeba domnívá, že by se mohl vhierarchii smečky posunout výše, musí si spříslušným výše postaveným jedincem změřit síly. Když prohraje, příště se do souboje již nepustí. Popsané chování budeme pro účely této knihy, jak už bylo uvedeno výše, nazývat situační chování.

Žebříčků, na kterých stojíte vy a váš pes, je mnoho, každá situace má svůj. Tak třeba jeden žebříček se nazývá přivolání (pes přijde na první povel, až po opakovaných povelech, přijde, když se mu chce), jiný pak kdo jde první do dveří, další, zda si pes může bez dovolení brát jídlo ze stolu, požírat odpadky, tahat na vodítku, skákat na lidi, utíkat… Podrobně si promyslete, jak na tom se svým psem jste a na kolika žebříčcích jste výše vy, a na kolika je váš pes nad vámi.

Důsledkem toho, že pes je tvor, zvyklý žít ve smečce, je to, že uznává hierarchii v ní a plně respektuje sice nepsaná, ale existující a vymahatelná pravidla, která vjejím životě platí. Člověk může psovi dělat vůdce a pes rád tuto roli přijme. Pes je ostatně ze smečky zvyklý hrát podřízenou roli, je zvyklý, že jeho život je organizován a řízen vůdcem, který rozhoduje o tom, kam se bude smečka přemísťovat za potravou, kdy se bude lovit, kdy se bude odpočívat. Smečka psovi odedávna poskytovala sociální zázemí, bezpečí, dostatek potravy, životní jistoty. Proto dá pes přednost životu i na nejnižším stupni společenského žebříčku ve smečce před osamoceným životem na svobodě.

Bude však vždy zkoušet i na svém majiteli, zda by nemohl vystoupat vžebříčku „služebního postavení“ nad něj. Pes zpočátku nemusí nad člověkem převzít otěže zcela. On začíná postupně. Na začátku mají pes i jeho pán každý své hřiště, svůj vymezený prostor. Pes se snaží nám znašeho hřiště nenápadně kousek zabrat pro sebe. Když se mu podaří přebrat někde vyšší postavení, zkouší to dál. A tak plíživě pokračuje souboj o vedoucí postavení mezi psem a jeho pánem. Postupem času, jak pes dorůstá a projde pubertou, stává se zroztomilého chlupatého klubíčka dospělý jedinec. Mějme na paměti, že je to lovec, šelma, predátor, má mordu plnou ostrých zubů a pevný stisk o tlaku mnoha atmosfér.

Situace může dojít ve zcela výjimečných případech tak daleko, že se může stát doma absolutním vládcem, svými zuby si vynutí své postavení, nastolí se doma do role neomezeného pána. Vrčí na majitele u žrádla, nepustí jej do místnosti, nedovolí mu sedět na křesle, ze kterého je nejlepší výhled na televizi, doma demoluje věci, kálí a močí vbytě, na všechny a na všechno štěká, venku je bez vodítka neovladatelný, na vodítku se divoce zmítá při každé příležitosti, kdy jej něco zaujme, je agresivní kjiným psům, skáče na cizí lidi a podobně.